Zdravím se stručným zpravodajstvím z posledního kola, kde tým E měl již jen teoretickou naději na záchranu, musel by vyhrát poslední domácí zápas proti Loko B. Asi nemá cenu někoho napínat, výsledky jsou známy a v našem případě došlo k těsné porážce a sestupu z I. třídy. Tak či tak, tým Smíchova vyhrál ve svém vlastním souboji, takže by ani náš úspěch nic neřešil.

Začátek byl pro mne jako kapitána trochu děsivý, musel jsem vypoklonkovat naši omladinu a jelikož jsem byl v 17:56 v místnosti stále sám proti již sedmi soupeřům, podařilo se mi připravit šachovnice, hodiny i partiáře v rekordním čase. Do 10 minut ale dorazilo hned 5 našich a jelikož se neobtěžoval přijít rozhodčí, zahájili jsme.

Do cca 40 minut byly na stole dvě remízy, jejichž aktéři se netajili tím, že večerní zápas fotbalistů s Brazilci bude asi zajímavější.

Nicméně vedly se i boje, které jsem stihl vnímat jen okrajově, vím, že se odehrály hodně na prvních třech šachovnicích. Taky vím, že Jirka Korsa zvítězil, jak jsem pochopil v situaci, kdy to možná původně sám nečekal – rozhodně mimo jiné jemu patří dík za velmi urputné boje, kdykoli byl nasazen, speciální poděkování patří ode mne určitě Lukáši Jirsovi a Mirku Bartošovi, oporou byl určitě dlouhodobě i Martinu Svrčkovi a Otovi Huřťákovi, ten do posledního kola nemohl jen kvůli náhlé nemoci.

Sebe mohu pochválit jen za pevné nervy při organizaci, za šachy rozhodně ne, ale je pravda, že nejsem hráč přímo I. třídy, takže konfrontace se silnějšími soupeři dopadaly spíše logicky než nějak nečekaně.

Tak tomu bylo i ke konci posledního zápasu – setrval jsem u šachovnice jako poslední a sám, za nerozhodného stavu. Předtím jsem však vynuceně přešel do prohrané koncovky a soupeř byl nejen zkušený, ale i bezchybný. Takže jsem si jako kapitán sestup svého týmu sám zpečetil – prostě jsem loď opustil jako poslední – a tak to kapitán asi má dělat. Ostatní pasažéři se sice taky nezachránili, ale dělali jsme, co se dalo.

Zhodnocení celé sezony ještě přijde – jistě se najdou systémové a logické faktory. Já mám potřebu zmínit jeden sice individuální, ale velmi neblahý – jeden z hráčů základní sestavy bez omluvy dvakrát nedorazil, zaznamenal dvě kontumace a zamezil tak týmu zabojovat o body ve dvou zápasech. Takové počínání hluboce neschvaluji a pevně věřím, že se s ním již neshledám. Žádné vysvětlení neposkytl ani následně.

Dá se říci, že bude třeba klást v dalších sezonách velký důraz na soupisky a jednoduše zcela vyřadit hráčem, kteří jsou netýmoví, nespolehliví, nebo je prostě vlastně družstva ani moc nezajímají. Přimlouval bych se za to, aby bylo týmů třeba i méně, ale sestavené jen z hráčů s určitou měrou zájmu a elementárního týmového ducha.

To bude v každém případě úkol pro někoho jiného, po dvou kapitánských sezonách a zvláště této organizačně velmi náročné se v této roli příští rok nacházet nebudu.

Nicméně bylo nemálo pozitivních zážitků, takže děkuji týmu jako takovému a rád se budu účastnit v jednom týmu příští rok jako řadový hráč.

Dan