Bohužel Efko má hned 7 společných hráčů s Céčkem, které možná sestoupí do 1. třídy a v takovém případě si nedokážu představit, jak by se tyto týmy mohly společně poskládat do jedné souteže. Nemohly. Takže slavit ještě nemůžeme.

Křížová tabulka podle pořadí

Každopádně lze již velmi pozitivně zhodnotit naši sezónu. Cesta k úspěchu začala tím, že jsem se snažil sám sebe nenasazovat, pokud to bylo aspoň trochu možné. Naopak letos stabilně nastupoval Ondra Staněk, který to na první desce kosil a zařídil nám několikrát body. Vzpomenu např. na vypjatý zápas proti ŠK Praha 4 A, kde jsme nastoupili v 7 hráčích a kdy v těžké časovce udržel všechny špeky Jindry Nováka a remízou pomohl k celkové remíze týmu.

Nad očekávání hrál také Tom Písař, který soupeře nekompromisně přehrával. Kromě vydřeného vítězství také na půdě ŠK Praha 4 A po desáté hodině večerní velmi pěkně zakombinoval ve Vršovicích, kde se nad jeho úderem rozplývali i hráči soupeře. Robin soupeře často přehrál velmi rychle, ocenil bych jeho výhru na půdě ČVUT proti Loko Praha C, kde nám pomohl vítězstvím na první šachovnici.

My s Tomášem Davídkem už toho raději moc nehrajeme, ale oba máme po 10 kolech na kontě skóre +1, takže taky můžeme být relativně spokojení. Tahounem týmu je letos Pepa Pásek, který v osmi kolech získal až neuvěřitelných 7,5 bodu a je tak nejvíce bodujícím hráčem týmu a spolehlivým zdrojem bodů. Pepa letos ukazuje výrazný výkonnostní skok nahoru. Dalším tahounem je bezpochyby Michal Douda, na kterého je velký spoleh a zvládnul i hodně vypjaté partie. Ve Vršovicích měl v závěrečné časovce asi 3 minuty proti 15 minutám a úplně prohranou věžovku, ale na poslední minutě se rozhodl již bulletit a neskutečně soupeře utahal na čas a rozhodl o naší výhře 5:3.

Poděkování patří všem hráčům, kteří do našich zápasů zasáhli. Často (vždycky) jsem oslovoval náhradníky a jsem rád, že mi někteří z nich pravidelně vycházeli vstříc a rádi si zahráli.

Poslední kolo hrajeme ve čtvrtek před Velikonocemi v Újezdu nad Lesy, tak jsem zvědavý, v jaké sestavě vlastně nastoupíme.

V 5. kole jsme si udělali výlet na Bílou Horu. Musím však říct, že na to, jak je to daleko a jak jsem se tam netěšil, proběhl zápas v dobré a až přátelské atmosféře. Vzhledem k jarním prázdninám se nám úplně rozpadla sestava a proti silnému týmu jsme nastoupili se 3 hráči základu. Čekal jsem porážku nějakým vyšším rozdílem, ale družstvo hrálo výborně a zápas byl dramatický. Partie se nepovedla Vítkovi, když ztratil v zahájení figuru. Premiérový zápas za dospělé si zahrála Tamae, ale elově výrazně silnější soupeř byl nad její síly. Naopak příjemně mě překvapila Ester, která celkem v klidu porazila soupeře s elem o 400 vyšším. Výbornou formu má v družstvech letos Tom Písař, který opět zvítězil a je jedním z tahounů našeho družstva (3/3). Zápas jsme prohrávali 4-2 a dohrával jsem já a Pepa Pásek a oba jsme měli zhruba rovné pozice, přičemž já jsem měl možnost na soupeře trochu tlačit. To jsem zkusil, ale v koncovce jsem přehlídl taktiku a pěkně rozehranou partii jsem tak zahodil. Dohrával Pepa, který měl sice figuru víc v koncovce, ale jeho střelec byl zablokovaný vlastními pěšci a nikam moc nemohl. Pepa ukázal, že je bojovník a ve 12 letech doblicával partii ve 22:15 a soupeře s elem přes 2000 porazil.

V sezóně se nám daří zatím dobře a smysl tohoto týmu se rozhodně naplňuje. Naši hráči pravidelně porážejí soupeře s výraznou elovou převahou (běžně i 300 elo).

Ve druhém kole jsme zavítali na Oázu. Zápasu jsem se nemohl zúčastnit, ale jistě to byla velmi napínavá bitva, která skončila nejtěsnějším možným vítězstvím pro naše barvy.

Ve třetím kole jsme se v derby utkali s naším Géčkem. Oba týmy braly zápas vážně a nastoupily v silných sestavách. Tentokrát jsem průběh zápasu vyluštil z křišťálové koule, když jsem to odhadnul na 6-2 pro nás a že prohrajeme na prvních dvou deskách. Nakonec jsem se mýlil jen v 1 výsledku. Zápas měl rychlý spád a naši mladí zhruba po dvou hodinách přehráli zkušenější hráče Géčka a postupně jsme vedli až 5-0. Nakonec však Géčko korigovalo na 5-3.

Sezóna tak začala velmi slušnými výsledky. Jen tak dál!

Na začátku sezóny bylo hlavním cílem důstojně dobře začít, důstojně hrát a nakonec po přerušení jakkoliv dohrát soutěž, která byla kvůli průběhu COVIDu dost nejistá a držet se v klidném středu tabulky. Tento cíl se dařilo plnit,  do zápasů naskakovali hráči napříč celou sestavou, ale i tak bylo potřeba na soupisce asi více hráčů, protože 8 hráčů jsme postavili jen dvakrát z pěti pokusů. V předposledním kole jsme ještě v šesti dokázali zvítězit s nejslabším družstvem Kobylisy 4,5:2,5.

Podobný pokus v posledním kole již neměl šanci na opakování. Zatímco my jsme nastoupili v šesti s jedním hráčem základní sestavy, tak soupeř nic neponechal náhodě a nastoupil s osmi hráči základní sestavy a bylo rozhodnuto.  Jasná ELO převaha nedávala velké šance na obrat a kromě dvou výjimek to byl útok na jednu branku. Moje ukrajinská soupeřka byla myšlenkami asi trochu jinde a poprvé jsem v sezóně plně zabodoval.

Druhý bod jsem už tak trochu čekal.  Filip je náš nováček a letošní objev roku a měl jsem štěstí, že na doporučení Tondy jsem ho stihl zařadit na soupisku a díky COVIDu dostal plnou důvěru za šachovnici. První sezóna za tým F – 5 zápasů – 5 účastí – 5 bodů. Co víc jsem si mohl jako kapitán přát.  Byl jsem za to odměněn podívanou na svižnou a současně pečlivou hru, kdy se jeho soupeři různých výkonností od prvních tahů svíjeli ve zhoršujících se pozicích směřujících do beznadějna. Nejsilnějšího soupeře si nechal na poslední kolo, ale průběh hry se nezměnil. Nezbývá než mu držet palce, ať forma a chuť hrát šachy vydrží a plně rozvine svůj talent, kterého má na rozdávání.

Druhé místo v konečném pořadí skupiny  je za daného průběhu úspěch, ale přece jenom jsem čekal trochu lepší docházku a prvenství ve skupině nebylo daleko. Na druhou stranu v této mimořádné sezóně si nešlo klást velké cíle a díky všem, co se na výsledku týmu F podíleli a budeme doufat v lepší zítřky.

První část soutěže jsme absolvovali s jednou výhrou a jednou prohrou.

V úvodním kole jsme zavítali na Oázu. Dali jsme dohromady 7 očkovaných a 5 neočkovaných hráčů, ale mohli nastoupit jen očkovaní, takže jsme první kolo absolvovali jen v 7.  Chybějící hráč byl asi rozhodující a těsně jsme prohráli 3,5:4,5

Těžký soupeř k nám zavítal v druhém kole, ale slabší docházka soupeře v počtu 6 hráčů nestačila na naši sestavu. Díky kvalitnímu výkonu na zbývajících šachovnicích se zrodilo jasné vítězství 6:2, které napravilo pocit z prvního kola.

Po obnovení soutěží jsme už mohli využít všech hráčů sestavy a výrazně posílit. Ve 3. kole nás ale čekal souběh s týmem G, který jsem nechtěl úplně soupiskově vybrat, aby mohl stále bojovat o první místo, ale moc rezerv už nezbývalo. Čekala nás nelehká Praga, aktuálně hrající v důstojných prostorách šachového Václaváku v hotelu Juliš. Trochu mě znervózňovalo, že v okamžiku zahájení zápasu jsme byli jen 3, když jsem měl hlášené jen 2 pozdní příchody.  Naštěstí brzy dorazila početná skupinka opozdilců a i 2 pozdní příchody nakonec nebyly tak pozdní a v podstatě jsme zahájili včas v kompletní sestavě.

Soupeř měl Elovou převahu na 7 šachovnicích, takže jsem nečekal ani lehký zápas ani krátký průběh. Zápas nezačal úplně dobře, kdy Maxovi se nepodařilo dopočítat kombinaci v zahájení a i přes bojovný výkon už to nešlo zachránit. Naštěstí Filip na poslední desce brzy dostal soupeře do úzkých, kde už zůstal a brzy srovnal na 1:1. Svoji první vážnou partii po x letech jsem s podobně nerozehranou soupeřkou po nevyhnutelné výměně dam, také radši neprodlužoval a držel nadějný stav 1,5:1,5 a doufal, že naši hráči udrží nadějné pozice na zbývajících deskách. Což se podařilo více než dobře a díky 3 vítězstvím a 2 remízám jsme si proti silnějšímu soupeři připsali překvapivé, ale jasné vítězství 5,5:2,5

Ve čtvrtém kole jsme doma přivítali tým Kobylis E, který bojuje spíše o záchranu než horní příčky. Soupeře jsme nepodcenili, ale bohužel více než 6 se nás během jarních prázdnin opravdu nesešlo. Naštěstí prázdniny měl i soupeř, který nás i přesto trumfnul docházkou 7 hráčů. Trochu jsem trnul, jestli se nedovolají osmého, ale nestalo se, takže jsme začali za ještě přijatelného stavu 0:1.

Na zbývajících šachovnicích nás čekal vyrovnaný zápas, který mohl dopadnout jakkoliv. První skončil Pavel, který kapitána soupeře nachytal v kombinaci a záhy tak srovnal na 1:1. Další bod přidal Filip na poslední, který soupeře nepustil z vazeb a nakonec ho připravil kombinačně i o dostatek materiálu a dostali jsme se do vedení 2:1.  Zápas jsem vyrovnal osobně, když jsem nechtěl hrát ostrou variantu a dostal jsem se do horší pozice, kterou jsem nakonec neustál. 2:2

Zápas se  blížil první časové kontrole. Monika stála lépe pozičně i na hodinách a soupeř se první kontroly už nedožil. 3:2. Doufal jsem, že Filip na první neprohraje a Marek na druhé v ostré koncovce minimálně zremizuje a vítězství bude naše. Filip hledal komplikace v pěšcové koncovce S vs J a na můj vkus napínal strunu  až příliš, ale naštěstí vše dobře dopadlo a vítězný půl bod byl doma. Markovi stačilo již jen remizovat, ale protože soupeř bojoval aspoň o remízu v zápase pro celkovou záchranu v soutěži, tak s díky odmítl remízu, aby následující chybou prohrál partii a ukončil zápas. 4,5:2,5

Před začátkem soutěže jsme neměli velké ambice, ale v posledním kole si zahrajeme s Pankrácí, která má jen lepší skóre, v přímém souboji o 1.místo.  Zbývá se tak jen dobře sejít  a zabojovat o celkové vítězství.

Ve 4. kole jsme navštívili Viktorku. Soupeř byl papírově silnější, takže jsem neměl velké očekávání ohledně výsledku.

Nejlehčího soupeře, hostujícího v našem H-týmu, jsem měl já. Naštěstí zahájení zahrál příliš pasivně a mat v miniaturce byl neodvratný, takže jsem mohl překvapivě sledovat rychle přibývající body na dalších šachovnicích.

Nejzajímavější jako tradičně byla Filipova partie. Soupeř stál dost divoce, Filip naopak docela rozumně, ale pod tlakem. Soupeř měl naštěstí špatný čas, a protože Filipovi na rozdíl od minulé partie stačilo zvítězit jen na čas (na šachovnici to bylo dost ošemetné), tak bod byl před časovou kontrolou náš.

Protože silnější soupeř dokázal zvítězit jen na první desce a tam, kde jsme nevyhráli, jsme si pohlídali remízy, tak překvapivě jasné vítězství 5,5:2,5 bylo doma.

V pátém kole jsme doma přivítali nevyzpytatelnou Pragu B. Ani v tomto zápasy jsme vůbec nebyli favorité.

Po zahájení zápasu jsem jenom počítal o kolik můžeme prohrát. Dobře se vyvíjela od začátku asi jen partie u Dana, kde soupeř asi zapomněl vložit klíčový tah jezdcem a přišel o centrální(ho) pěšce. V opačném gardu probíhala partie u Honzy F.  Nedobře stál i Adam na poslední, který byl pod velkým tlakem a podle mě i očekávanou ztrátou materiálu. Honza S. stál sice lépe, ale na šachovnici hrozili zůstat různobarevní střelci.

Na rozdíl od minulého kola, kde jsem měl relativně nejslabšího soupeře, tak tady to bylo přesně naopak. Protože jsem neměl co ztratit, tak jsem se do soupeře pustil a snažil se držet složitou pozici, protože mi přišlo, že není příliš rozhodný.

Zápas se podle očekávání nevyvíjel dobře. Dan sice dokázal využít výhodu pěšců, ale na prvních třech deskách byly nuly, takže skóre 1:3 a nedobré pozice na zbylých nevěštily nic dobrého.

Jenže pak přišel zcela neočekávaný finiš. Můj soupeř se ztratil v propočtech a konečně, pravda již v horší pozici, spadl. Honza S. nakonec tlakem postupujících pěšců dokázal, že různobarevní střelci nejsou vždy remízoví. Soupeřka Ládi zpanikařila v koncovce a odevzdala figuru a bylo to rázem 4:3. Zápas jsme už nemohli prohrát a zbývala poslední partie.

Adam si počínal jako zkušený mazák. Přišlo mi, že několikrát přežil klinickou smrt, ale nakonec se chladnokrevně ubránil a v podstatě i srovnal materiál. Zbývalo ještě pořešit časovou tíseň. Moje obavy byly opět liché a i tuto nástrahu Adam zvládl s celou zbývající sekundou při 40. tahu a rozhodujícím půlbodem pro nás a krutopřísným finišem pro soupeře. 4,5 :  3,5

V šestém kole jsme zavítali na Pankrác. Ani v tomto zápase jsme nebyli favorité.  Na tento zápas jsem jenom postavil vítěznou sestavu, do které jsem se už nevešel.

V první polovině soutěže se nás drželo štěstí (hlavně s výjimečně slabě nastoupeným GROPem) a první cíl zachránit se už podařilo splnit.