Celkově končíme na velmi pěkném 6. místě a v 1.LZ jsme se udrželi pro následující sezónu.

Sestava hostů byla ovlivněna právě probíhajícím ME, i tak měli na většině šachovnic elovou převahu.

Zápas jsme rozehráli dobře a vedli 2-1.

Nakonec ale favorit zvítězil 5-3.

Web soutěže

Zdravím vážení šachoví přátelé, jakožto kapitán u týmu E jsem si řekl že by bylo dobré napsat zhodnocení sezóny 2025-2026. Tuto sezónu byl náš největší problém s docházkou (ani jednou jsme se nesetkali v plné sestavě) což bylo velmi mrzuté vzhledem k rozporuplným výsledkům, těsným prohrám a do posledního kola boje o záchranu.

11 partií z jedenácti jsem odehrál já a Tom Písař oba 6/11. 50 % udělala na první desce Saša která odehrála 10 partií proti těžkým soupeřům. Dále bych chtěl poděkovat Vojtovi Rutovi, který u nás hostoval a odehrál 7 krásných partiích. Poslední, koho vyzdvihnu je Táňa Nesporá, která při svém debutu v našem Éčku udělala 4/7 a má procentuálně největší úspěšnost ze všech.

Skončili jsme na 8/9 místě což dle mého názoru není vůbec špatné, zvlášť když bereme v potaz, že si zahrálo 18 různých hráčů! Všem vám děkuji za krásnou sezónu a těším se na další kde se nám bude dařit jistě výrazně lépe!!!

Odkaz na výsledky

A teď ještě vzkaz ode mě (Lukáše): Soutěž sice ještě není dohraná, ale jistotu udržení jsme získali v našem posledním zápase s Vyšehradem, který jsme porazili v přímém boji o setrvání v soutěži 4,5-3,5 a v tabulce jsme je tak přeskočili.

Robin se role kapitána zhostil skvěle a úspěšně družstvo dovedl k udržení v I. třídě!

První skončil Jindra po cca kolem 19,45 remízou ze skandinávské. Soupeř sice získal nějakou drobnou prostorovou převahou, odmítl remis a zkoušel Jindru ožužlat, ale nepovedlo se. Po dalších cca 5 minutách byla na světě druhá remíza na 5. šachovnici (během 12 tahů pozice, kterou nikdo nechtěl znásilňovat – pokud vůbec bylo rozumně jak). Za dalších 20 minut byla na světě 3. remíza (Tomáš, 24 tahů z Francie) když se nikomu nepodařilo získat viditelnou převahu a pozice se hodně zjednodušila. V té době zápas nevypadal vůbec dobře – další 3 desky vypadaly zhruba rovně, ale Marek tam měl divočinu, ze které mohlo vylézt cokoli, a mně se v další odstrašující partii podařilo ztratit figuru, tentokrát již ve 12. tahu (soupeřův stroj po partii ukázal mínus 3,7).

Další ukončená partie byla remis na 1. (neumím posoudit, ale Mirkův soupeř si dost nadával, že tam udělal nějakou hrůzu, které Mirek naštěstí nevyužil. Ale jestli se tam něco opravdu stát mohlo, netuším). Před devátou jsme šli do vedení – můj soupeř se v pozici zamotal a dostal se do poměrně obtížné pozice a po pár nepovedených tazích najednou bylo figur stejně, jenže s podstatně lepšími pěšci za bílého (a pak i navíc) a celkem jasně vyhraná koncovka těžkých figur. Další výhru přidal Marek – po výměnách mu za kvalitu zbyli prý 3 pěšci, soupeř se s pozici a časem nedokázal vypořádat, a vzdání pouze předešlo pádu praporku. Prohrál Jirka Korsa, někde ve střední hře se vloudila chyba a najednou chyběli 2 pěšci, které dvojice střelců nedokázala kompenzovat. Poslední dohrával Ota. Z mého pohledu byla pozice většinu času nepohodlná, pak mi to přišlo O.K. ale nějak vznikla koncovka se stejným počtem pěšců, kde soupeřův jezdec s aktivním králem vytvářeli nepříjemné hrozby a i při pěšcích na obou křídlech střelec měl co dělat, aby pokryl možné průniky. Asi to hranice remízy nikde nepřekročilo (?), ale soupeř zarputile tahal až celkem těsně před druhou časovou kontrolu, než se smířil s nevyhnutelnou remízou (a prohrou v zápase).

Zatím nejsou odehrané všechny zápasy ve skupině – a ani některé odehrané zatím na stránkách Svazu nejsou, ale podle všeho „Déčko“ skončí na 7. místě (že by Újezd nějak strašně rozdrtil Kobylisy D moc pravděpodobné není). Sestupy jsou jasné – ŠK Rapid Praha A a Loko B, o postup se ještě bude bojovat a stále jsou ve hře 3 týmy (Kobylisy D, Grop CC a Pankrác C).

Hodnocení hráčů a celé sezóny nechám na kapitánovi, pokud se mu do toho bude chtít, ale rozhodně skvěle zahrály první 2 desky (Jindra dokonce odehrál všech 11 kol, 8 bodů bez prohry se soupeři hodně nad 2200, Mirek 5,5/8 s jedinou prohrou). Největší trubku z celého týmu taky není třeba hledat daleko, takže doufám, že si stavitelé týmu již konečně všimli, že ty tragické výkony nejsou žádná náhoda nebo výkyv formy. Za 11 kol ani jedna partie, na kterou by šlo koukat, to se tak často nevidí.