D v Újezdu nad Lesy v dramatickém zápasu těsně prohrálo

První skončil Lukáš – černými z francouzské vyrovnal a do nějakých divočejších zápletek se nikomu nechtělo. Následovala remíza na 4. šachovnici, kde jsem opět něco neviděl a partie skončila opakováním tahů (já jsem z toho nemohl a soupeř asi nechtěl, i když tam mohl získat pěšce, který by ale asi moc nevadil). V té době to vypadalo, že dostaneme ošklivou nakládačku – rozumně (ale ne lépe) vypadaly pozice u Mirka, Oty a Honzy, Jindra měl po malé taktice pěšce méně a Marek i Zuzka byli pod silným útokem. Soupeři šli do vedení u Marka, kde materiál asi nešlo dobrat zpět (nevím, jestli tam po axb4 se stejným počtem figur byl časem přímo mat, ale nehratelně to vypadalo i z dálky) a pokus o protiútok byl snadno odražen. Na 2,5:1,5 skóre posunul Jindra, když se mu podařilo pozici převést do věžovky – sice s pěšcem méně, ale soupeř měl jednoho dvojpěšce, a následně do zablokované pěšcovky, kde král nemá kudy projít. 3,5:1,5 byl očekávaný vývoj u Zuzky, na krále mířily prakticky všechny černé figury a kombinaci matů a vidliček by možná ustál počítač, ale běžný hráč s omezeným časem je asi bez šance. V té době to ale paradoxně už vypadalo, že bychom zápas mohli i vyhrát. Ota využil soupeřovy „aktivní“ dámy na h-sloupci k jejímu nenápadnému odchycení (ale to už stejně stál asi na výhru?) a Mirek hezkou taktikou získal pěšce, a když se pak podařilo (dočasně) získat i druhého a přitom vyměnit dámy, vznikla vyhraná věžovka. Z pohledu diváků ji šlo vyhrát podstatně rychleji, ale důležitý byl výsledek. Takže 3,5:3,5 a hrála se poslední partie. Mohla dopadnout jakkoli – Honza měl pěšce navíc, ale katastrofální čas zhruba 3 minuty proti více než 40, což je v ne úplně jednoduché koncovce velký problém. Soupeř po rozhodnutí kapitána nabízenou remízu odmítl a hrálo se dál, díky nemožnému tahu sice Honza v průběhu získal dodatečné 2 minuty, ale to bylo málo.  Nakonec Honza překročil čas v koncovce  s dvěma spojenými volnými pěšci navíc (kterou ovšem zkazil tak, že by možná nešla vyhrát – ale určitě nešla prohrát….).

Ano, čas je neoddělitelnou součástí partie. Kdysi (před masivním rozšířením digitálních hodin, které umožňují přídavky času na tah) bylo proti shazování v nelepších pozicích pravidlo, že strana s lepším časem musí usilovat o výhru. Bohužel Praha má svá specifika (hraje se po večerech v místnostech s různým režimem, a tam partie bez pevného časového omezení nejsou možné) a těžko může mít z pravidel výjimku.

Ale – a to je povzdech pamětníka – kdysi existovalo něco jako slušnost. Ne že by se občas nenašli problematičtí hráči, případně kapitáni, pro které to bylo cizí slovo, ale bylo jich pár (notoricky známých), a byli tak obecně vnímáni. Takový způsob hraní na vítězství za každou cenu bych očekával u profesionálů nebo v (hodně) vyšších soutěžích.

A ze závěru partie jsem měl dojem, že soupeř by tu remízu vzal celkem ochotně, a že nakonec se poraženi v této partii asi cítili oba.

Poznámka pod čarou: opět ve všech 5 rozhodnutých partiích zvítězili hráči s nižším ELO. Je to jen náhoda?

Újezd nad Lesy A TJ Bohemians Praha D
Passer Lukáš Z 2089 0 – 1 2031 Kalous Miroslav V Z
Smilek Petr H Z 1983 ½ – ½ 2006 Korsa Jindřich V Z
Kříž Pavel Z 1926 ½ – ½ 1963 Jirsa Lukáš H Z
Němec Milan Z 1962 ½ – ½ 1955 Matějka Petr Z
Dorjkhuu Tuvshinbayar Z 1965 0 – 1 1914 Huřťák Otto Z
Hujová Tess H Z 1717 1 – 0 1920 Buchl Marek
Bunda Stepan 1776 1 – 0 1897 Spěvák Jan
Jindra Daniel Tomas 1631 1 – 0 1801 Staňková Zuzana
4½ – 3½