Po předchozí premiérové výhře v sézoně jsme byli odhodláni poprat se o záchranu proti aktuálně pátému celku tabulky, který ještě poměrně nedávno hrál extraligu.

Před začátkem zápasu se začali do místnosti trousit známe tváře, dalo by se říct skoro legendy pražského šachu jako je Štefan Koper nebo Franta Hostička. Když už jsem zmínil známé tváře, nemůžu nezmínit pana Jakuše, který nás také poctil svou návštěvou a velice výrazně se projevoval v různých fázích zápasu, i když nás nechal na začátku v mírném napětí v jaké roli pan Jakuš na zápas dorazil. Zda je na zápase jako divák, nebo jako hráč soupeře nebo v roli rozhodčího. Kupodivu se za nedlouho ukázalo, že jsou správně všechny tři možnosti, což mimo jiné implikuje, že výsadou trojjedinosti už nedisponuje pouze Bůh, který je znám ve formě Otce, Syna a Ducha Svatého, ale i – trochu překvapivě – pan Jakuš.

Zápas začal a všechny místa určená pro hráče byla obsazena s jedinou výjimkou a to byla třetí šachovnice, na které byl za nás psaný pan Kluyev. Zde plynule navážu na minulý report z posledního zápasu na Vyšehradě, kdy pan Klyuev jaksi nedorazil a nebyly informace, zda je v pořádku. Po minulém nedorozumění si Dan Uličný jako správný kapitán ještě den před zápasem potvrdil telefonicky s panem Klyuevem, kdy a kde se hraje, a že určitě dorazí, takže byl skálopevně přesvědčen, že počáteční nepřítomnost byla důsledkem mírného zpoždění, přece není možné dvě kola po sobě nepřijít? Nicméně po hodině hry již nebylo pochyb, že absence pana Klyueva byla tak říkajíc permanentního charakteru a my jsme stejně jako v minulém zápase prohrávali 1:0 a opět to bylo kontumací za nepřítomnost a opět pan Kluyev.

Každopádně, zlatý hattrick pan Klyuev nezavrší, protože soutěžní řád více než dvě absence netoleruje a snaha nahlodat pana Jakuše-rozhodčího o nekontumační prohru vyšla naprázdno. Jako druhý dohrál na druhé Oto, který sice nevyužil veškeré možnosti, ale celkem korektně remizoval. 0.5:1,5. Jako další jsem dohrál já, když jsem na sedmé proti mecenáši klubu- panu Mahrlovi, stál ze zahájení dost špatně a usoudil jsem, že jediná šance na záchranu partie je zoufale vrhnout vše do útoku na soupeřova krále. Po pár tazích se útok už nejevil tak zoufale a počítač dokonce hlásí mat čtvrtým tahem, který jsem samozřejmě nenašel, následně ztratil kvalitu a byl rád za remízu, na které jsme se se soupeřem shodli poněkud netradičním způsobem. Probíhalo to tak, že jsem zahrál tah a současně poměrně nahlas a zřetelně pronesl “Nabízím remízu!”, načež soupeř zahrál svůj tah a k mému údivu současně s tím také zřetelně pronesl “Nabízím remízu!”. Na vteřinu jsem zauvažoval, že bych v této taškařici pokračoval ve stejném duchu, to jest zahrál bych další tah a nabídl remízu, ale pak jsem si uvědomil, že mám kvalitu méně a hazardovat s výsledkem zápasu kvůli vlastnímu plezíru mi přišlo nekolegiální, takže jsem remis přijal. 1:2.

Jako další dohrál na osmé pan Jakuš-hráč, který porazil našeho Honzu Spěváka a výsledek nahlásil pan Jakuš-hráč panu Jakušovi-rozhodčímu, který promptně zapsal výsledek do zápisu. Tímto aktem se mimochodem z logiky věci pan Jakuš-hráč metamorfoval na pana Jakuše-diváka, přičemž dál paralelně působil jako rozhodčí. Je celkem běžná praxe, že roli rozhodčího zastává někdo z hráčů domácího týmu, ale aby takovou dvojroli zastával hráč hostujícího týmu jsem viděl poprvé a musím říct, že to byl zvláštní pocit. Nic to nezměnilo na faktu, že Honzova kombinace s domnělým ziskem pěšce vyústila ve ztrátu věže a tím pádem i partie. 1:3

Naději na zápasové body dal týmu na první Michal Bujak, který pěkně přehrál Frantu Hostičku. 2:3. Jako další dohrál na šesté Daniel Uličný, který v rozčarování z kontumace v úvodu zápasu nastavil pěšce, nicméně soupeř se později revanšoval stejným způsobem, takže nejspíš spravedlivá remíza a skóre 2,5:3,5 z našeho pohledu. Ještě veseleji bylo v situaci, kdy tradiční opora týmu Mirek Bartoš, dotáhl svou převahu se Štefanem Koperem a po čtyřech hodinách hry bylo srovnáno 3,5:3,5 a veškerá tíha zodpovědnosti ležela na Jirkovi Korsovi jehož partie mohla dopadnou všemi třemi povolenými výsledky. Soupeř mu nabídl remízu a Jirka se šel zeptat na názor kapitána. Což byl trošku problém, protože náš kapitánský tandem “Veselý Uličník” se již v té době nepohyboval v prostorách zápasu. Role konzultanta se tak chopil náš nejsilnější hráč Michal Bujak, načež opět vstoupil do dění pan Jakuš, u kterého nebylo na první roli zřejmé, zda tam s Michalem diskutuje jako pan Jakuš-kibic nebo jako pan Jakuš-rozhodčí, možná by tyto nejasnosti vyřešila nějaká čepička s nápisem “Jakuš-Rozhodčí”, kterou by si podle situace nasazoval a snímal nebo něco na ten způsob.

Můj názor je takový, že Michal v té době mluvil s panem Jakušem-divákem, protože námitky které padaly by nemohl vypustit z pusy žádný kompetentní rozhodčí, natož rozhodčí mezinárodní, protože rozhodčí z podstaty své funkce zná pravidla. Skutečný rozhodčí by namítal třeba, že Michal nemůže konzultovat nabídku remízy, protože toto privilegium má pouze kapitán a v jeho nepřítomnosti zástupce kapitána a měl by v takovém případě nejspíš pravdu. Tady se však jednalo o námitku pana Jakuše, že Michal se nesmí podívat na pozici a má bez toho aniž by tušil co se na šachovnici děje říct “Vem remis/Hraj dál”, což pro mě znamenalo ten večer už třetí zářez do mého deníčku “Tenkrát poprvé..”, což je po tolika letech šachu nezvykle vysoká úroda.

Rozpoutala se absurdní diskuze, kde padaly z Michalovi strany celkem logicky protiargumenty typu “a co kdybych se na tu partii tady díval celou dobu jako vy, což klidně můžu, tak to můžu poradit, ale když přijdu z vedlejší místnosti, tak je nepřípustné se podívat na pozici?”. V té době se Honza Spěvák pustil již do druhé konfrontace s panem Jakušem, která se týkalo toho, že vede podle Honzova názoru zápas poněkud tendenčně a že ani nebyl jako rozhodčí nominovaný. Pan Jakuš kontroval nějakou historkou, že původně nominovanému rozhodčímu na poslední chvíli někde na staveništi něco spadlo na hlavu nebo co…nevím přesně, ale to je celkem šumák. Každopádně Jirka remízu odmítl a bojoval dál, ale na výsledek to nemělo vliv. Zápas skončil 4:4 a my se o příslušnost k prvotřídním pražským celkům popereme v úterý na Smíchově.

 

TJ Bohemians Praha E ŠK Mahrla B
Bujak Michal H Z 2161 1 – 0 2102 Hostička František H Z
Huřťák Otto Z 2015 ½ – ½ 2050 Gdovin Ján V
Klyuev Vasily Z 1945 0 – 1 2056 Čejková Miroslava Z
Korsa Jiří H 1857 ½ – ½ 2052 Janáček Jaroslav Z
Bartoš Miroslav Z 1882 1 – 0 1872 Koper Štefan Z
Uličný Daniel 1802 ½ – ½ 1724 Shatnev Evgeny
Drahorád Daniel 1982 ½ – ½ 1575 Mahrla Josef
Spěvák Jan 1768 0 – 1 1522 Jakuš Lubomír
4 – 4